Die Entwicklung der Kinderzeichnung

1) Kritzeln ungefähr ab 1 Jahr

  • Sobald Kinder einen Stift o. ä. fassen und führen können, beginnt die Kritzelphase.
  • Ca. 12-16 Monate:Zunächst geht die Bewegung noch hauptsächlich vom Schultergelenk aus ,was einzelne, wahllose Striche auf dem bekritzelten Untergrund hinterlässt.
  • Ca. 16-22 Monate: dann vom Ellenbogengelenk , was zu dichten Strichlagen führt, die in beide Richtungen verlaufen (also etwa von links unten nach rechts oben und wieder zurück), dann vom Handgelenk.
  • Ca. 21 - 23 Monaten: Damit ist das Kreiskritzeln möglich, das knäuelartige Spuren hinterlässt. Die Kinder sind jetzt auch in der Lage, den Stift anzuheben und dann wieder neu aufzusetzen, also voneinander getrennte Gebilde auf dem Untergrund zu hinterlassen.
     

 

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Vyvoj kresby

Vše, co je nucené, nenívhodné, brání to správnému vývoji představivosti a deformuje její přirozený vývoj.Svoboda má pro dítě velký význam, příznivě působí na jeho rozumovou činnost, posilujefantazii,dává volnost emocím a povzbuzuje aktivitu kčinnosti. Je důleţité, abychom dětivedli krealizování jejich představ a dovedení záměru do konce.

 

1. Období - okolo 2 let je obdobím tzv. "črtacích experimentů". Dítě provádí pouze hrubé tahy vedené z ramene. I ty se ale postupně vyvíjí.

  • tahy z ramene až 20 cm dlouhé - ruka vykonává kyvadlové pohyby
  • kulaté tvary, píchání, klubíčka - jde o spontánní (přirozenou, nenaučenou) činnost
  • čáry se postupně ředí

Mezi druhým a třetím rokem začíná dítě napodobovat písmo dospělých a napodobuje držení tužky. Jeho kresby nejsou realistické a jejich pojmenování je většinou náhodné. Dítě prostě čmárá, nemá žádný určitý úmysl, vznikají náhodné kresby. Objevují se převážně kruhy, uzavřené smyčky a obrázek často nebývá dokončený, protože dítě nedokáže udržet pozornost a věnovat se kreslení delší dobu. Děti někdy mají také pocit, že už jedna čára na papíře stačí a vyžadují nový. Když dítěti poskytneme prázdný nepopsaný sešit, za pár minut pomaluje několik stránek. Čáranice roztahuje přes celý papír, proto jich pokreslí mnoho a v podstatě jsou to jen jakési neurčité čáry a kruhy. To se však mění v následujícím období, kde začínají vznikat z čáranic hlavonožci. Začíná se zde vyvíjet smysl pro přesnost. (Davido R.,200116)

 

2. Období - okolo 3 let je obdobím, kdy kresba "něco" zaznamenává

  • do středu zájmu se dostává lidská postava, zpočátku zejména hlava
  • jako první dítě většinou nakreslí sluníčko

 

 

Období „čmáranic“

Období „čárání“je posledním obdobím v batolecím věku, kdy dítě jezdí po papíře tužkou, aniž by se

snažilo vytvořit konkrétní objekt. Dítě tedy při kreslení pociťuje volnost, radost a potěšení.Je to pro něj uvolnění, jakési ukojení touhy. Mívá při tom podobné pocity, jako když kálí.Tak to vysvětluje Naville. Z kreseb se proto ještě nedá vyčíst tolik, kolik bychom chtěli.

Navazuje na období skvrn a objevuje se kolem druhého roku života. Dítě se jiţž dostává do kontaktu s tužkou, pastelkou a

dalšími kreslícími prostředky. Malování si začíná vyžadovat, protože v něm dostává volnost. Často střídá kreslící prostředky a chce si vyzkoušet vše, co mu nabídneme, od tužky, propisky, pastelky až k fixe. Vybírá si prostředky, které vypadají zajímavě nebo ty, které zanechávají krásnou barevnou stopu. Ze skvrn začínají vznikat čáry, které mohou zaplňovat celý papír nebo jen část, mohou být silné či tenké, výrazné nebo jemné. To vše vypovídá o dítěti. Pastelka je pro dítě jakási prodloužená ruka. Zjistilo, že tahem a tlakem ruky, vzniká na papíře nějaká stopa a je tím okouzleno až uspokojováno. O dítěti také vypovídá držení tužky, které může být špatné a neobratné. V tomto případě zde můžeme uvažovat o špatném nebo opožděném vývoji dítěte. Příčinou může být také to, že dítěti nikdo neukázal, jak správně držet tužku. Bývají to často děti zanedbávané svými rodiči.

 
 

3. Období - okolo 4 let je obdobím tzv. "lineárního náčrtku". Toto období odborníci nazývají také "zlatým věkem dětské kresby".

  • dítě zapomíná původní obrys a vytváří nový. Projevuje se také zájmem o pohlaví (tatínek a maminka).

4. Období - 5-7 let je obdobím tzv. "realistické kresby"

  • kresba dítěte se začíná přibližovat skutečnosti, snaží se reálně zachytit více detailů (boky, ramena, prsty)

 

 

 

5. Období - starší děti, pro které je typická tzv. "naturalistická kresba"

  • v této fázi děti nevyužívají tolik fantazie. Kresba líčí to, co dítě skutečně vnímá (kreslí podle modelu apod.)
  • toto období je vrcholem dětského kresebného vyjádření (neukazuje už ale přesně psychickou vyspělost dítěte)

 

 

 

Jednotlivá stádia vývoje kresby
3.2.1Období batolete (1.-3. rok)
Dochází zde kvelkému rozvoji poznání, orientace, sebeuvědomování a proţívání. Dítětaké začíná napodobovat a
vykonávat cílevědomé pohyby. Stále je ale ovládáno citovoustránkousvéosobnosti. U dítěte se rozvíjí poznávací procesy, začínájiţvnímat tvary aprostorové vztahy. Zpočátku sevšakještě můţeme setkat i se zasouváním většíhopředmětu do menšího otvoru atp. Co se týče představivosti, tak ta je ještě poměrně chudá adítě zatím vytváří jen obrysy, které pak časem doplňujedetaily.
Celé batolecí období má třistádia vývoje kresby. Nejdříve vytváří na papír „skvrny“, které přejdou v„čmáranice“ anakonec ve volné „čárání“, které působí jistěji a dokonce můţebýtdítětem pojmenováno.Nyní přiblíţím jednotlivá stádia kresbyvobdobí batolete.(Vágnerová, 2000)
 
Období „skvrn“
Kaţdé vývojové období je charakteristické určitým kresebným projevem. Před prvním
rokemdítě většinou nemá moţnost vyjádřit se na papír. Rodiče dítěti neposkytnou kreslící
prostředky, protoţe se obávají neblahých důsledků. Pokud se však stane, ţe se dítěti
dostane do rukou předmět, který zanechává stopu, většinou na papír vytváří skvrny nebo
jakési body či tečky. Podle kreseb můţeme poznat vývoj intelektu dítěte, se kterým kresba tesne souvisi
 
 
 
 
3.2.2Předškolní období(4–6 let)
Je poslední fáze raného dětství, kdy dítě postupně dosahuje lepšího vývoje jemné motori
ky(kreslení, vystřihování, zavazování bot, uchopení tuţky, práce shlínou atp.) Vnímání dítěteje soustředěno pouze na to, co ho upoutá, co zaujme jeho pozornost. Proto někdy vynechápodstatné věci. Je dobré se ho ptát a procvičovat jeho všímavost.
Vpočátcích tohotoobdobí dítě ztvárňuje všechny geometrické tvary jako kruhy. Nedokáţe
je rozeznat apochopit.Některé děti roztřídíobjekty, ale pouze podlevelikosti nebo barvy.
Pozornost jevtomto věku ještě krátkodobá a přelétavá, proto musíme dítě vícemotivovat. Stále bohatší
jsou představy dítěte, jelikoţ se rozvíjí jeho fantazie, která je konkrétní a citlivá. Nechávajíse často unášet fantazií při líčení či kreslení nějaké události. Dítě si vytváří svůj svět, plnýjeho představ a proto nemůţeme jeho počínání brát jako lhaní či vymýšlení.(Čačka, 1996)
To, co dítě zobrazí je závislé na jeho schopnostech a dovednostech (motorika,senzomotorická koordinace, poznávací procesy atd.), ale i na emočním stavu. Vkresběmohou převaţovat spíše subjektivní rysy neţli reálná podoba. Je to způsobeno tím, ţe dítěse nechává unést svými vztahy a postoji kobjektu. Z. Matějček říká, ţe dítě kreslí to, co oobjektu ví, tj. to, co se mu na něm zdá důleţité.(Vágnerová,2000, st. 109)
Koncempředškolního období se dětské výtvory podobají stále více skutečnosti a převládá zde spíšezobrazení reality, toho co vidí,neţ toho, co cítí. Je to ovlivněno rozvojem jejich poznávání.
Vkresbě tedy prochází dítě stádiem, kdy zkruhů a čar začíná vytvářet postavy, coţ jecharakteristické pro toto období. O kresbě postavy se tedy zmíním níţe.(Vágnerová,2000;Čačka, 1996)
Období „hlavonoţců“, univerzálních postavKolem 3.aţ 4.roku začíná dítě kreslit postavy tzv. hlavonoţce. Vpodstatě vyuţívá toho,co jiţ umí a to koleček a čar. Postava je znázorněna kolečkem a končetiny čárami, které
jsou připojeny ke kolečku. Postavu dítě kreslí pouze zepředu. Období hlavonoţců trvá
většinou aţ do 6. roku, ale vprůběhu se mění. Postavu postupem času propracovává avšímá si detailů. Postupně přidává oči, uši, nos, pusu, pupek a potom začne postavu rozdělovat na hlavu a trup. Vše se děje postupně, jak dítě roste a jak se rozvíjí jeho intelekt.Také má velký vliv, chápání samo sebe, uvědomění si vlastního těla a detailů na těle. Dítědo kresby promítá samo sebe, vlastní podobu, tělo i osobu. Můţeme se toho všimnout třebapři kresbě dítěte sorgánovým defektem, nebo kdyţ dítěněco bolí či trápí. Pokud dítě kreslípostavu, znázorňuje tedy samo sebe.(Davido,2001183.2.3Školní období(6–15 let)

ástup do školy je pro dítě důleţitým mezníkem. Nejen, ţe dochází k

rychlejšímu růstu akoordinaci jemné motoriky, ale také ke změnám duševního charakteru, chování a
proţívání. Dítě bývá hodnější a pilnější, do školy chodí rádo. Snástupemdo školy se udítěte uplatňuje záměrná pozornost, která jerozvíjena a poţadována. Dítě sedokáţesoustředit 20-30 minut a svěkem se pozornost ještě prodluţuje.
Na prvním stupni jepozornost závislá hlavněna pestrosti hodiny, na aktivitě učitele a jeho motivaci. Co se týče
fantazie, ta bohuţel ve školním období ztrácí subjektivitu, ale také emoční náboj. Sniţují sezde spontánní projevy vlivem poznávání a přísunu hotových odpovědí.
Snárůstemracionálníhoporozumění a verbálního vyjadřování se sniţuje schopnost expresivněvyjadřovat obsah subjektů. Kdyţ dítě kreslí, většinou je to zpaměti a zproţitků, nechcezobrazovat skutečnost, ale svoje proţitky. Vprepubertě je však toto zobrazení na ústupu astřídá ho kopírování skutečnosti.
Ani ta ale není zbytečnou a je vhodná pro rozvojsenzomotorické koordinace. Útlum kresebného projevu jevtomto věku
způsobensebekritičností a obavou, ţe se nám obrázek nepodaří. Tyto obavy a strach všakblokujínaše spontánní vyjadřování kresbou a také tvořivost.
(Čačka,1996)
Vkresbě dětí naprvním stupni se mohou objevit následující znakyu dětí mezi 7 aţ 9 rokem. Děti kreslí nejento, co vidí, ale i to co nevidí,ale vědí, ţe to tam je. Pro představu uvedu kresbu domečku,který kreslí sice zvenku, ale nakreslí vněm i stůl a ţidle, protoţe ví, ţe vkaţdém domečkujsou ţidle i stůl. Stejně tak nakreslí i nohy pod sukní, protoţe ví, ţe tam jsou. Někdy tosvědčí takéo velmi vysoké vnímavosti a pozorovacím talentu.

 

19Vizuálnírealismus
Je stádium, které se objevuje u dětí mezi 7 aţ 12 rokem ţivota. Dochází zde kvýraznémuposunu a skoku. Dítě kreslí to, co vidí a začíná vnímat vertikálu i horizontálu. Snaţí sedosáhnout co nejreálnější podoby. Nebývá to však pravidlem u všech dětí. Samozřejmějsou děti opoţděnější nebo srůznými poruchami, které se ktomuto období dostanou aţvpozděj
ším věku. Je to tedy otázka mentální úrovně, sociálního a kulturního prostředí ataké emoční zralosti. Kdyţ kreslí dům, zobrazují jej zvenku a transparentnost uţ seneobjevuje. Pokud kreslí vnitřek domu, zobrazí jen to, co je vidět okny. Je to tedy velký
pokrok, změna ve vnímání a pozorování u dítěte. Po tomto období uţ nastupuje jenstádium propracovávání, kdy přibývá stále více detailů vkresbě. Dítě se snaţí o přesnost adokonalou barevnost. U většiny dětí se kresba dále zdokonaluje, u některých se zastaví anepokračuje. Bývá to zpravidla u dětí, které kreslení nebaví nebo které mají nějakouporuchu. Můţe se ale také stát, ţe dítě ač se vyvíjí zcela normálně, perspektivu nepochopía kreslit prostě neumí, coţ se nezmění ani ve starším věku